Systém péče o paznehty v chovech skotu – 6.díl: Pokroky ve šlechtění na zdraví paznehtů
Zdravotní problémy spojené se zdravím paznehtů a končetin patří celosvětově mezi tři nejčastější v chovech dojeného skotu. Pro dojnice působí onemocnění paznehtu bolestivě, což jí znepříjemňuje pohyb a následkem toho snižuje příjem krmiva, které sebou nese snížení užitkovosti a plodnosti. Onemocnění paznehtů trvají většinou týdny a po vyléčení následuje dlouhé zotavovací období, kdy se dojnice vrací k původní užitkovosti. Pokud však bylo onemocnění závažnější, může zanechat i trvalé následky. Velmi často také dochází k opakovanému onemocnění paznehtů. Mezi důsledky spojené s onemocněním paznehtů patří snížení produkce mléka, zhoršení plodnosti a rovněž zvýšená míra vyřazování dojnic.
Klíčovým faktorem pro dobrý zdravotní stav končetin a paznehtů jsou vhodné stájové podmínky. Velký význam hraje kvalita povrchů ve stáji, a to jak chodeb, tak loží, pravidelná péče o paznehty a kvalitní výživa dojnic.
Pravidelné koupání paznehtů, včasná diagnóza onemocnění a zahájení účinné léčby mohou snížit ekonomické dopady, ale z hlediska dlouhodobé strategie se již v některých zemích zavádí Index zdraví paznehtů s cílem šlechtit dojnice, které budou mít méně problémů s pohybovým aparátem.
Náklady na kulhající zvíře se podle skandinávských výsledků dají rozdělit následovně:
- Práce ošetřovatele a veterináře 3%
- Léky 10%
- Ztráta na produkci mléka 24%
- Vyřazování 24%
- Plodnost 39%
Index zdraví paznehtů slaví ve světě první úspěchy
V Dánsku, Švédsku a Finsku je od roku 2011 zdraví paznehtů začleněno do celkové plemenné hodnoty ( Nordic total merit index (NTM)) v populacích holštýnského, jerseyského a červeného dojeného skotu. Index zdraví paznehtů je postaven na záznamech o onemocnění paznehtů rozdělených do sedmi skupin, které se sbírají první tři laktace. Tyto data jsou shromažďovány paznehtáři u více než 40 % populace dojnic z těchto tří zemí. Sběr dat začal v roce 2003 a v současnosti se do něj každý rok zapíše přes jeden milion záznamů z Dánska, Švédska a Finska Zaznamenává se 7 základních skupin diagnóz ve třech stupních projevu – lehký, střední, vážný. Velmi důležité je do systému zavést i zvířata zdravá.
Ačkoliv sběr dat není povinný, stále více chovatelů ho vyžaduje, aby si mohli vyhodnotit funkčnost jejich managementu stáda v průběhu času. Index zdraví paznehtu popisuje genetickou schopnost dcer býků odolávat chorobám paznehtu.
Tab.1: Váha dílčích znaků v indexu Zdraví paznehtů ve Skandinávii:
| Dílčí znak – zdravotní problém | Váha (%) |
| Krvácenina v chodidle | 23 |
| Hniloba rohových patek | 22 |
| Digitální a interdigitální dermatitida | 20 |
| Chodidlový vřed | 16 |
| Tylom a papilomatózní forma digitální dermatitidy | 9 |
|
Dvojité chodidlo, nemoc bílé čáry |
5 |
| Spirálovitý pazneht | 4 |
U skandinávských holštýnských býků zapojených do umělé inseminace existuje jasný pozitivní trend genetického zlepšování celkového zdraví paznehtů. Jelikož do r.2011 nebylo šlechtěno přímo na zdraví paznehtů, kladné trendy u jednotlivých skupin poruch jsou vysvětlitelné pozitivní korelací s déletrvajícím zlepšováním ostatních znaků zdatnosti u holštýnského skotu. Zdraví paznehtů má s dlouhověkostí korelaci 0,4 na rozdíl od plemenné hodnoty pro utváření končetin, která má pouze 0,15-0,2. Zdraví paznehtů je dostatečně dědivý znak na to, aby se dalo určit, které krevní linie využívat. Kromě snížení výskytu kulhání došlo i ke zvýšení dlouhověkosti dojnic.
Foto č. 1 VH Clark – býk, který má již 7641 dcer a jeho potomstvo má o 50% méně problémů s paznehty již v první generaci.
Přípravy na šlechtění zdraví paznehtů v ČR
V České republice je prozatím šlechtění na zdraví paznehtů teprve v počátcích. I když mohou být všechna onemocnění paznehtu zahrnuty do souhrnného selekčního indexu společně v jednom znaku, je třeba je nejprve geneticky analyzovat po dílčích znacích, případně jednotlivých onemocněních, aby se jim přiřadila váha odpovídající zdejším podmínkám. V současnosti jsou u nás k dispozici informace o výskytu a genetických parametrech pro nemoci paznehtů získané sběrem dat pracovníky Výzkumného ústavu živočišné výroby v.v.i. v Praze, a na základě sběru dat QCZ1 a QCZ2 ve spolupráci Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v.v.i. v Brně, Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i. v Praze a Českomoravské společnosti chovatelů a.s. v Hradišťku pod Medníkem. Sledováním 13 podniků v letech 1998 až 2018 bylo získáno 45 232 záznamů o výskytu zdravotních problémů s končetinami. Jejich vyhodnocením bylo zjištěno zastoupení jednotlivých onemocnění paznehtů ve sledované populaci.
Ze získaných dat bylo zjištěno, že mezi nejčastější onemocnění patří digitální a interdigitální dermatitida, která byla diagnostikována v 27,6 % případů ze všech onemocnění spolu s vředy špičky a chodidla, které se vyskytovaly v 28 % případů. Celkově byly infekční nemoci představující digitální a interdigitální dermatitidu, nekrobacilózu meziprstí a hnilobu rohoviny patek zastoupeny z 41,3 % a podobného výsledku dosáhly nemoci rohového pouzdra, kam patří chodidlový vřed a vřed špičky, nemoc bílé čáry, dvojité chodidlo a krváceniny. Zbývajících 8% se týkalo kulhání, jiných hnisavých nemocí paznehtů a tylomu a zbylých 8,5% představovalo nespecifické zdravotní problémy. Vypočítané koeficienty dědivosti jsou ve shodě se světovou literaturou.
Tab.2: Koeficienty dědivosti (%) pro jednotlivé skupiny onemocnění paznehtů
| Nemoci paznehtu souhrnně | Nemoci rohového pouzdra | Infekční nemoci | Digitální a interdigitální dermatitida | Vředy- chodidlový a špičky |
| 8 | 11,2 | 8,7 | 8,5 | 8,1 |
V další práci vedoucí k přímému šlechtění na zdraví paznehtů dojnic v ČR bude důležité získávání velkého množství zdravotních dat. Nejdůležitější z nich jsou data získaná přímo od paznehtářů z pravidelných úprav paznehtů. V budoucnu by k rozvoji v této oblasti měli pomoci projekty spojené s používáním deníku nemocí a léčení pro chovatele ČMSCH nebo nastupující projekt FIT Cow.
Ing. Marcela Otrubová